Jak jste prožíval den voleb?
Volební dny s vyhodnocením nemám příliš rád. Většinou se uchyluji někam do lesa. Dnes to tak nebylo, snažil jsem se manželce pomáhat na zahradě a odpoledne jsem zajel na své oblíbené místo do Kostelního Vydří se z toho trošku promeditovat a nabrat trošku duševní sílu.

Čemu přičítáte výsledek koalice SPOLU?
Přiznám se, že výsledek předčil mé očekávání. Jsem vděčný tomu, že voliči zaznamenali, že je potřeba v české zemi udělat změnu.

Co tedy rozhodlo o vašem vítězství nejen na Vysočině, ale i v České republice?
Vždycky jsou suverénem voliči. Viděli jsme tu asi jednu z nejagresivnějších a nejvypjatějších kampaní, které jsem aspoň já za těch osm let v politice zažil. Viděli jsme spoustu nefér útoků, které byly vedené zvláště zpočátku vůči Pirátské straně a STANu a musím říci, že to bylo hodně pod úroveň. V posledních týdnech se to obrátilo i vůči SPOLU. Jsem vděčný lidem, že se tím nenechali unést a ocenili, že jsme kampaň vedli z mého pohledu korektně. Snažili jsme se nedělat politiku jen na krátkodobý profit, ale snažíme se myslet i na dlouhodobější vize.

Je plus pro Českou republiku, že jste dostali tolik žen dopředu na kandidátku?
U nás nebyly žádné kvóty, skutečně si je strany nanominovaly samy. A že jsme měli tři v první pětce, to považuji za plus. Měl jsem už ve sněmovně možnost zažít, že je tam celá řada oblastí, kde to my muži vidíme příliš úzkoprse. A ze svého domácího prostředí vím, protože mám doma jednu ženu a tři dcery, že to s ženami není vždycky úplně jednoduché, ale ony do toho vnáší úplně jiný pohled než muži.

Co považujete za největší úspěch voleb?
Myslím, že to doceníme až časem. Pro mě je historickým milníkem, že KSČM nebude sedět ve sněmovně.

Do sněmovny se nedostala ani ČSSD.
U sociální demokracie mám už pohled jiný. Myslím, že sociální demokracie historicky patří do sněmovny, nicméně ty kroky, které strana dělala v posledním období, napomáhaly, že z té sněmovny vypadla. Zažil jsem to na mimořádné schůzi, kdy opět paní Maláčová a další šili do opozice a pořád si neuvědomili, že ten, kdo vysál jejich politiku, je Andrej Babiš.

Když to vezmu z hlediska dlouhodobého politického kurzu, tak je mi to trochu líto, protože historicky sociální demokracie do sněmovny patří a snad to bude pro ně nějaká očista.
KDU-ČSL vypadlo ze sněmovny v roce 2010, kdy jsem ještě ve straně nebyl. Až v roce 2012 jsem se stal lídrem do krajských voleb jako nestraník, a vím, jak na tom tenkrát KDUČSL byla velmi špatně. Vedlo to ale ke spoustě procesů, které ve straně proběhly, trošku jsme změnili struktury strany a dokázali jsme se do sněmovny vrátit. Předpokládám, že si z toho sociální demokracie nějaké důsledky vyvodí.

Co říkáte na poměrně velký úspěch Přísahy? Na Vysočině dokonce přesáhla 5 %.
Sledoval jsem ji hodně v začátcích a bral ji jako černého koně. Pak to vypadalo, že se trošku vytrácela. Jako jejich hendikep jsem cítil, že jsou příliš úzce orientovaní a v důležitých oblastech, např. životní prostředí, sociální oblast… jsem žádné vize nezaznamenal.

Vraťme se k vašemu vítězství. Na začátku jste deklarovali, že s ANO do koalice nepůjdete. Co kdyby Andrej Babiš odstoupil, šli byste s ANO bez Babiše?
Říkal jsem to dopředu: Nevěřím, že lze vnímat ANO bez Andreje Babiše, i kdyby se stáhl. Předpokládám, že se přihlásí do kandidatury na prezidenta republiky, je to možná spekulace, ale je to můj dojem. Přesto bude ANO dál ovládat. Za mě ani s ANO bez Babiše nelze jednat.

Rýsuje se vaše koalice pěti stran (koalice SPOLU a PirS- TAN) ve vládě. Máte nějaký návod, jak tak velkou koalici udržet pohromadě?
S Víťou Schrekem (ODS, hejtman kraje) jsme to zažili minulý rok, kdy jednání také nebyla jednoduchá. Za prvé je třeba najít lidskou chemii. Nemusíme spolu chodit do hospody, ale v rámci kraje si musíme vyhovět, a když přijde nějaký sporný bod, tak jej hned vyřešit.
Druhou věcí je dát si velkou práci s přípravou programových priorit a průsečíků, které tam jsou. Tam, kde nejsou, najít mechanismus, jak je řešit. Čím víc se toho vyjedná v rámci programového prohlášení vlády a podmínek koalice, tím je větší šance, že se to v průběhu těch čtyř let nerozdrobí.
Všichni víme, že až se začnou blížit další volby, tak to vždycky začne být trošičku „husté“, ale čím větší práci si dají s vyjednáním koalice, tím je větší šance, že ji udrží.
Je potřeba si uvědomit jednu věc. Jsme v podobné situaci jako v roce 2010. Jsme po covidu, jsme v ekonomické recesi a ta situace pro jakoukoliv vládu nebude jednoduchá. Tím spíš je potřeba mechanismy nastavit tak, abychom se uměli postavit k problémům, které zcela logicky přijdou.