search

Ministr Vojtěch: Na jídlo v nemocnicích se zaměřím, povolám odborníky

vloženo: 31.5.2018, 14.21

Ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch chce sestavit panel odborníků, kteří se podrobněji podívají na stravování v českých nemocnicích. Uvedl to v rozhovoru pro portál iDNES.cz, který v minulých týdnech mapoval kvalitu nemocničních jídel.

Seriál iDNES.cz Jídlo v nemocnicíchdetailně popsal, jak se připravuje strava v českých špitálech a jak celý systém funguje. Zazněly argumenty odpůrců i zastánců. A i ti připouštějí, že kdyby bylo na jídlo více peněz než průměrných 70 korun na pacienta za den, mohla by se kvalita zvýšit. 

Jenže ačkoli si už několik ministrů zdravotnictví nechalo udělat průzkumy a slibovali změny, zůstalo jen u slibů. A s dalšími přichází i současný šéf resortu Adam Vojtěch(za ANO).

Ministr: Chci se tomu věnovat

Přiznává, že se začal o stravování v nemocnicích více zajímat až nyní, kdy zaznamenal výzvy některých lékařů a kdy se o tématu začalo intenzivně diskutovat na sociálních sítích u článků ze seriálu Jídlo v nemocnicích.

„Pochopil jsem, že tato problematika asi nebyla v posledních letech úplně v hledáčku ministerstva zdravotnictví, ale já bych se tomu věnovat chtěl. Rád si vyslechnu názory odborníků. A pokud se ukáže, že je současný stav nevyhovující, tak ho upravíme,“ řekl Vojtěch pro iDNES.cz. 

Reagoval tak i na zmíněné výzvy některých lékařů, kteří po něm požadují změnu přístupu nemocnic k přípravě nemocničních jídelníčků:

„Výdaje na léčbu epidemie chronických onemocnění neustále rostou. Dokud bude kobliha považována za racionální způsob stravování, tak se tento trend nemůže změnit. Je potřeba začít měnit starádogmata a strava je nejjednodušší způsob, kde začít. Můžete prosím jako první z ministrů vytvořit program skutečné prevence chronických civilizačních onemocnění?“ vyzval Vojtěcha na Facebooku lékař Jan Vojáček.

Nejsem jako můj předchůdce, říká ministr

Pokud jde o změnu systému, měla by být podle Vojtěcha prvním krokem revize standardů nemocničního stravování, tedy souboru doporučení, kterým se mohou nemocnice při přípravě jídla řídit. Poslední taková doporučení totiž pocházejí z roku 1991 a podle ministra jsou tak již zastaralá. „Je proto otázka, jestli nesestavit panelodborníků, kteří by se na to podívali a tyto zásady revidovali. Mám ohledně toho naplánovaná jednání, uvidíme,“ prohlásil ministr.

Podobné plány už však z ministerstva zdravotnictví zaznívaly i dříve. Například před třemi lety nechal tehdejší ministr Svatopluk Němeček otestovat jídlo ve 33 nemocnicích, z toho 25 porodnicích, a také v 53 zařízeních sociálních služeb. A výsledky průzkumu nebyly nijak povzbudivé. Ministerstvo tehdy nemocnicím vytýkalo zejména složení stravy, ve které chyběla zelenina, ryby či cereální pečivo. 

„Strava v nemocnicích není příliš pestrá. Opakuje se zejména u snídaní a večeří. A pro mě bylo poměrně alarmující, že ve čtvrtině porodnických oddělení pacientky dostávaly jídlo s nedostatečnou energetickou hodnotou, zvýšeným obsahem soli nebo nesprávným poměrem základních živin,“ shrnul tehdy Němeček závěry testu a apeloval k nápravě.

Mnoho se toho však od té doby nezměnilo a je otázkou, jestli to tentokrát bude jiné. „Já nejsem pan Němeček. Vyžádal jsem si nějaké informacea budu se snažit získat názory od expertů na nutriční terapii,“ řekl k tomu Vojtěch. 

Pokud jde ale o konkrétní opatření, která zvažuje, nebyl příliš konkrétní. „Nemůže to být asi něco, co bude legislativně zakotveno, nedá se to paušalizovat, ale na druhou stranu si myslím, že by ministerstvo mělo alespoň nějaké základní standardy nastavit a to je asi cílem,“ dodal ministr zdravotnictví v demisi.

„Problém není v zásadách, ale v penězích“

Ne všichni s ním však sdílejí názor, že se chyba skrývá ve standardech stravování pro nemocné. Ty totiž vychází z práce uznávaného dietologa Přemysla Doberského. 

„Jsme na něj hrdí, protože jeho dietní systém byl vypracovaný velmi dobře a stále se z něj vychází. Jen se upravují hodnoty energiea bílkovin, případně se tam přidávají další diety,“ vysvětluje vedoucí jednotky intenzivní gastroenterologické a metabolické péče a Centra výživyThomayerovy nemocnice Pavel Kohout.

Problémy podle něj pramení spíše z podfinancování českého zdravotnictví. I z něj totiž plynefakt, že většina nemocnic musí čtyřchodové denní menu pro pacienta sestavit za stravovací jednotku ve výši mezi šedesáti a sedmdesáti korunami. Situaci podle něj navíc nepomáhají ani nízké platy nutričních specialistů a nemocničních kuchařů. Lidé, kteří svou práci dělají dobře, totiž hledají uplatnění spíše v soukromém sektoru.

 „Ale tak je to ve zdravotnictví se vším. Myslíte si, že je v nemocnicích nějaký slušný ajťák, právník nebo sekretářka? Podle mého názoru jsou platby ve zdravotnictví naprosto zoufalé,“ řekl Kohout a dodal, že za část problému je odpovědný i systém přerozdělování peněz od zdravotních pojišťoven.

Nemocnice jsou totiž za stejnou práci často odměňovány různou částkou, protože mají s pojišťovnami smluvené rozdílné ceny. Tyto paušály se navíc desítky let nezměnily a postupně rozdělily nemocnice na ty, které si mohou dovolit experimentovat, a na ty, které se svým rozpočtem jen tak tak vyjdou. A to samozřejmě ovlivňuje i kvalitu tamního stravování.

Ministr ale argumentuje, že financování nemocnic bylo v posledních letech prioritou. „Za posledních pět let jim přišlo navíc 43 miliard korun. Ony ale s penězi nakládají podle svých potřeb a je logické, že je primárně využívají na samotnou léčbu, drahé léky a personál,“ vysvětluje Vojtěch, proč se navýšení rozpočtu nemocnic neprojevilo na vyšší stravovací jednotce.

Z poslanců v podvýboru neodpověděl ani jeden

Politiky, kteří mají ve Sněmovně na starostizdravotnictví, nicméně kvalita stravování zřejmě příliš nepálí. Z jedenácti členů sněmovního podvýboru pro ekonomikuve zdravotnictví totiž na dotazy iDNES.cz neodpověděl ani jediný. A to i přes opakovanou urgenci. 

Vyjádřili se pouze Věra Adámková (ANO) a Vít Kaňkovský (KDU-ČSL) z nadřazeného výboru pro zdravotnictví. Podle druhého jmenovaného se nemocnice snaží dělat, co mohou, aby pacientům připravily stravu, která bude chutná a bude také výživově kvalitní. „Není to ale jednoduchý úkol. Jistě by pomohlo navýšení finanční dotace na stravu na pacienta a den, za 70 korun se zázraky skutečně dělat nedají,“ říká Kaňkovský.

Spolu s Adámkovou se také shoduje na tom, že by nemocnice měly více zapracovat na možnosti, aby si pacienti mohli za lepší jídlo v souladu s jejich případnou dietou připlatit. To už dnes v celé řadě nemocnic možné je, ale v naprosté většině případů se to týká pouze pacientů, kteří nemají žádné speciální dietní požadavky. V některých nemocnicích pro ně vaří příplatkové menu, jinde jim umožňují objednat si jídlo ze zaměstnanecké jídelny. 

Čunek: Změně k lepšímu často brání lidé sami

Větší pozornost by si stravování v nemocnicích zasloužilo i podle hejtmana Zlínského kraje Jiřího Čunka (KDU-ČSL), který koncem minulého roku navrhoval, aby si pacienti v jeho kraji polovinu ceny jídla hradili sami. 

„Ze statistik, které děláme mezi pacienty, vím, že stravování je u nich většinou na druhém až třetím místě po kvalitě léčby a chování personálu. Je to pochopitelné, pacient se při svých bolestech a starostech, které má, těší alespoň na dobré jídlo, pokud může jíst. A takto spokojený pacient se jistě i lépe uzdravuje,“ říká hejtman. 

Ke zlepšení současného stavu podle něj není nutně potřeba obsáhlé reformy a dokládá to příkladem z vlastního kraje. Čunek totiž nechal v dubnu 2017 přeložit vedoucí stravování z velmi dobře hodnocené Nemocnice v Uherském Hradišti do Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně. A této pracovnici se prý během jednoho roku podařilo srovnat kvality obou pracovišť na stejnou úroveň.

„Osobně si myslím, že změně k lepšímu v mnoha případech brání lidé sami. Překážkou je totiž mnohdy jejich neochota dělat věci jinak a lépe,“ dodává hejtman.

 

Zdroj: idnes.cz | 31.5.2018