Na konci března jste byl jmenován členem Ústředního krizového štábu (UKŠ). Co to pro vás znamená?

V první chvíli jsem byl jmenováním překvapen, ale současná situace je natolik závažná, že nebyl čas se moc divit. Za sebe to vnímám jako příležitost přenášet do krizového štábu svoje zkušenosti lékaře a také řadu podnětů od veřejnosti. Snažím se dát k dispozici i své poznatky z krizového řízení z období, kdy jsem více než tři roky řešil v havlíčkobrodské nemocnici velmi závažnou krizovou situaci.

Nakolik vám vaše nová pozice změnila život?

Je to funkce na přechodnou dobu - prakticky na dobu trvání nouzového stavu. Přibylo mi tím další pracovní a časové vytížení, ale jsem na to zvyklý, takže si nemyslím, že by se tímto můj život výrazněji změnil.

Jak hodnotíte práci Ústředního krizového štábu?

ÚKŠ je poradním orgánem vlády. Krizový štáb hledá řešení řady problémů, které pandemie koronaviru přináší a předkládá je vládě. Ta se jeho návrhy může a nemusí řídit.
Plénum ÚKŠ je velká skupina asi 30 členů z různých pozic, jednání máme jedenkrát týdně formou videokonferencí. Mimo plénum pracuje několik pracovních skupin, se kterými komunikujeme telefonicky či emailem. Ne ve všem se v plénu shodneme, ale vnímám snahu problematické body řešit.
V krizovém štábu jsem zástupce opozice, přesto se snažím politický pohled co nejvíce upozadit a na jednáních štábu přinášet důležité náměty k řešení.

Je podle vás práce ÚKŠ smysluplná?

Hodnotit práci ÚKŠ jistě bude s odstupem času veřejnost. Osobně se přiznám, že hlavně v počátku jsem měl z fungování krizového štábu smíšené pocity, ale vidím, že alespoň u některých problémů došlo při jednáních k posunu. Udělalo mi radost, že vláda reagovala pozitivně například na můj podnět, který jsem vznesl ve sněmovně i na jednání krizového štábu.

O co se konkrétně jednalo?

Apeloval jsem na to, aby po zvládnutí akutní fáze boje s pandemií koronaviru byla obnovena plánovaná zdravotní péče. Čeká na ni řada pacientů s jinými závažnými chorobami a dlouhodobé odkládání léčebných i diagnostických výkonů by je mohlo výrazně poškodit. Nebyl jsem sám, kdo za to bojoval, ale snad jsem přispěl k tomu, že vláda již uvolnila předchozí výrazné omezení péče v nemocnicích.

Máte nějakou možnost, jak ovlivnit politiku vlády v otázce koronavirové pandemie?

Jak už jsem zmínil, snažím se přicházet s praktickými poznámkami a náměty. Určitě nepředpokládám, že jako jeden opoziční poslanec obrátím záměry vlády naruby. Považuji za určitý úspěch, že aspoň některé návrhy od opozice vláda akceptuje. Myslím si, že v tomto neskutečně složitém období by měly jít politické půtky stranou. 

Nebude ohroženo financování zdravotní péče?

Kromě již zmíněného uvolnění zdravotní péče se nám také podařilo vládu přesvědčit, že musí okamžitě řešit financování zdravotní péče v ČR v dalším období, které je ohroženo výpadkem ve výběru zdravotního pojištění. Když jsem ve sněmovně již v březnu navrhl navýšení plateb za ty občany, kteří neodvádějí platby do veřejného zdravotního pojištění - seniory, děti atd., tak zpočátku vláda tvrdila, že to není potřeba. Po měsíci již ale tento krok připravila. A z toho mám velkou radost, protože to je pro další fungování zdravotní péče o naše pacienty opravdu velmi důležité.

Co říkáte na rozhodnutí městského soudu v Praze, který zrušil přijatá opatření vlády v souvislosti s koronavirovou pandemií, která omezila volný pohyb, maloobchod a služby?

Už ve chvíli, kdy po spuštění nouzového stavu vláda účelově zrušila některá svá nařízení a přitom je obratem ve stejném duchu vydalo ministerstvo zdravotnictví, jsme upozorňovali na to, že podle ústavních právníků jde o chybný postup. Dalo se tedy čekat, že podobné rozhodnutí soudu může přijít. Spíše byla otázka, kdy to bude… Je škoda, že zatímco vláda v prvé chvíli postupovala čistě, tak později nepochopitelně začala kličkovat. Zbytečně to spustilo vlnu zmatků a dohadů.

Nepovažujete zrušení volného pohybu osob za předčasné?

Vývoj nákazy koronavirem je v ČR v posledních týdnech příznivý, proto si nemyslím, že by tovbyla chyba. Zároveň je ale nutné, abychom se hned neopájeli pocitem, že už je vše za námi.
Považuji za nutné co nejvíce normalizovat život lidí i celé společnosti a přitom ale udržet ta opatření, která snižují riziko nového rozhoření nákazy. Doufám, že se podaří najít v tomto ohledu moudrý kompromis.

Nemáte obavy, že koronavirová pandemie v příštích měsících kvůli rozvolňování přijatých opatření opět plnou silou udeří?

Nemyslím si ale, že by příčinou eventuální druhé vlny bylo již naplánované rozvolnění přijatých restriktivních opatření. Uvolnění probíhají i v dalších evropských státech, protože

dlouhodobá omezení státy ohrožují nejen ekonomicky, ale i v řadě dalších ohledů. Důležité je, aby uvolňování karanténních opatření bylo postupné a dobře promyšlené. A abychom byli k sobě navzájem nadále ohleduplní a zodpovědní. Je velmi důležité i v dalších týdnech dodržovat zvýšenou míru hygienických postupů a návyků.

A když se nákaza vrátí?

Pokud by přišla druhá vlna nákazy, tak věřím, že je šance, abychom ji zvládli už s menším rozsahem restrikcí – tedy zaměřit je více lokálně dle výskytu nákazy, nikoliv plošně po celé ČR. Moc bych si přál, abychom v nadcházejícím období byli zodpovědní, ale přitom se nenechali ochromit strachem.