search

Poslanci chtějí do rad pojišťoven

denik_N_logo.png

vloženo: 18.12.2019, 16.09

Křesla v dozorčích a správních radách zaměstnaneckých pojišťoven by mohli obsadit poslanci. Členové sněmovního Výboru pro zdravotnictví totiž odhlasovali pozměňovací návrh novely zákona z pera lidovce Víta Kaňkovského. Podpořili ho hlavně poslanci vládních stran, včetně hnutí ANO. Postavili se tak návrhu, který do Sněmovny poslal jejich vlastní ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Ministerstvo zdravotnictví chce, aby do vedení pojišťoven mohl kandidovat kterýkoliv jejich pojištěnec, který získá padesát podpisů. Volební hlasy by pak měli jednotlivci i právnické osoby, které se aspoň čtyřmi promile podílejí na celkovém pojistném. Třetinu členů by podle ministra Adama Vojtěcha i nadále volila vláda.

Pravidla pro fungování zaměstnaneckých pojišťoven ministerstvo mění kvůli říjnovému rozhodnutí Ústavního soudu. Podle něj byl dosavadní princip výběru členů diskriminační, protože se opírá o dřívější postavení zaměstnaneckých pojišťoven. Původně totiž byly určené jen pro konkrétní skupiny pojištěnců, které mohly být upřednostňovány při výběru do rad. Podle Ústavního soudu se tak snižovalo právo ostatních pojištěnců se na správě pojišťoven podílet.

„Ministerský návrh se nám jeví jako klopotný a kostrbatý,“ řekl Deníku N poslanec ANO Miloslav Janulík, který se přiklonil k pozměňovacímu návrhu lidovce Víta Kaňkovského, stejně jako těsná většina členů výboru. Ten chce rady zaměstnaneckých pojišťoven obsazovat stejným principem jako u Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Třetinu by tak volila vláda a zbývající členy Sněmovna podle poměrného zastoupení stran v dolní komoře. V současné správní radě VZP přitom poslanci tvoří většinu členů zvolených Sněmovnou.

Jak ukazuje výsledek hlasování ze zdravotního výboru, který má redakce k dispozici, návrh v neprospěch vládní novely podpořili především poslanci ANO, společně se zástupci KSČM, ČSSD a STAN. Janulík na dotaz Deníku N řekl, že bude pozitivní stanovisko k pozměňovacímu návrhu navrhovat také straníkům na jednání klubu hnutí ANO. Na rozhodnutí zdravotního výboru Sněmovny jako první upozornil Zdravotnický deník.

„Můj záměr nemá mít trvalý charakter, ale jedná se o krizové řešení, kdy kvůli rozhodnutí soudu neexistuje funkční mechanismus,“ vysvětluje Kaňkovský, s jehož návrhem ministerstvo zdravotnictví nesouhlasí.

„Samozřejmě vyvstávají otázky, zda jsou politici vhodnými odborníky, ale v případě VZP stát jako hlídač funguje,“ uvedla členka výboru Hana Aulická Jírovcová z KSČM. Poslanec Jiří Běhounek (ČSSD) problém v lidoveckém návrhu nevidí například proto, že poslanci jsou již z podstaty volení zástupci lidu, čímž dochází ke splnění podmínek Ústavního soudu.

Představa dohledu politiků nad zaměstnaneckými pojišťovnami se však nelíbí také odborům a institucím samotným. Podle nich by v Česku prakticky vzniklo sedm pojišťoven totožných s VZP, čímž by došlo k narušení tržního prostředí, obávají se také politizace svého fungování. Zaměstnanecké pojišťovny vznikly v rámci ministerstev či firem, které jejich vznik finančně podpořily. Jak uvádějí kritici návrhu, ze dvou stovek poslanců by jich v orgánech pojišťoven muselo sedět až 126. Janulík z ANO nicméně dodává, že by podpořil existenci funkcí bez nároku na honorář.

„Pozměňovací návrh nás zaskočil a překvapil, už nyní máme první ohlasy od pojištěnců a zakladatelů pojišťoven, kteří jeho schválení považují za nešťastné,“ říká prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich, jenž poukazuje na to, že vládní návrh prošel legislativní oponenturou.

Překotné hlasování

Někteří poslanci ze zdravotního výboru ale kritizují proces hlasování. Neměli prý dostatek času se s návrhem lidovce Kaňkovského seznámit. Zároveň ani nedošlo k hlasování o dalším z pozměňovacích návrhů, se kterým od loňského roku pracují Piráti. Ti chtějí do novely integrovat například také aktivní volební právo v podobě korespondenčního a elektronického hlasování. „To považuji za nejspravedlivější přístup, který nikoho nebude znevýhodňovat. Ani jednotlivé zaměstnance, ani OSVČ,“ říká pirát Petr Třešňák s tím, že vládní návrh by umožnil ovládnutí pojišťoven velkými společnostmi nebo poskytovateli péče.

Pirátský návrh byl sice poslanci kritizován pro vysoké náklady, ale podpořit ho byli ochotni například zástupci SPD. Za vhodnější variantu ho označil také Vlastimil Válek z TOP 09, podle něhož je ale zásadnějším problémem samotné fungování dozorčích a správních rad pojišťoven, které neplní svoji funkci. „Musí vzniknout dohoda s lidmi z oborových pojišťoven, která by měla jasně artikulovat, co je jejich cílem a co nabízejí navíc,“ dodává Válek v reakci na debaty o sloučení fungování pojišťoven.

Sami poslanci proto očekávají, že se o možných návrzích bude intenzivněji debatovat ve druhém čtení a také na sněmovním garančním výboru. „Pozměňovací návrh beru jako šťouchnutí směrem k ministerstvu. Počítám s tím, že můj návrh ve třetím čtení nemusí projít,“ dodává Kaňkovský a souhlasí s ostatními poslanci, podle kterých je nutné v příštím roce provést zásadnější změnu fungování pojišťoven. Vlastní pozměňovací návrh k novele nicméně chystají také sociální demokraté. Ministerstvo zdravotnictví chce v příštím roce ve spolupráci s ČSSD také uvést novelu, která by upravila aktivní volební právo zaměstnanců.

Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny jsou alternativou ke státní VZP. Z původních tří desítek pojišťoven dnes na trhu působí celkem šest. Vznikly po revoluci kvůli zprostředkování zdravotní péče velkým státním organizacím nebo firmám, případně celým oborům. Příkladem je mladoboleslavská Zaměstnanecká pojišťovna Škoda, Vojenská zdravotní pojišťovna nebo Česká průmyslová zdravotní pojišťovna.

Podle kritiků se ale rozdíly mezi VZP a některými zaměstnaneckými pojišťovnami postupně stírají, vytvoření jediné pojišťovny se nicméně nelíbí odborům ani podnikatelům. Ti jsou i proti hlubší politizaci fungování těchto společností.

Zdroj: Deník N | 18.12.2019 | Autor: Michal Tomeš