search

Rodiče by mohli dát sotva narozené dítě do mikrojeslí

vloženo: 13.9.2018, 07.56

Zatím nejmladšímu dítěti, o které se postaraly chůvy zlínských jeslí Aktiváček, bylo šest měsíců. Mladší děti takzvané mikrojesle podle stávajících pravidel ani přijímat nemohou. Změnit by to mohla novela zákona o dětských skupinách.

Pasáž, jež by mikrojeslím umožnila pečovat o nejmenší kojence, vzbuzuje mezi politiky rozporuplné reakce. Martin Bačkovský z tiskového odboru ministerstva práce a sociálních věcí zdůraznil, že cílem navrhovaných změn není zvyšovat v mikrojeslích počty kojenců, ale dát rodinám možnost výběru. „Uvažujeme o zrušení dolní hranice věku, aby rodiče mohli flexibilně plánovat rodičovskou dovolenou, návrat do zaměstnání dle situace a potřeby rodiny,“ uvedl. Podle něj je dětí mladších jednoho roku v mikrojeslích momentálně osm procent. Stále platí, že jedna chůva může pečovat najednou maximálně o čtyři děti ve věku od šesti měsíců do čtyř let.

Také do Aktiváčku chodí spíše starší děti. Půlroční dítě zde hlídali pouze jednorázově, v den, kdy matka potřebovala vyrazit do školy na zkoušku. Koordinátorka Aktiváčku Martina Kovalčíková by takový model zachovala i v případě zrušení spodní věkové hranice: „Jsme schopni miminko během dne pohlídat, ale nemyslím si, že by bylo moudré starat se o něj celý den.“ Z praxe ví, že je nutné se s rodiči domlouvat podle jejich potřeb a zároveň myslet hlavně na dítě.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) zrušení spodní hranice zahrne do návrhu novely, která by v první řadě umožnila financovat mikrojesle a dětské skupiny ze státního rozpočtu. Mikrojeslí dosud vzniklo zhruba sedm desítek. Dětských skupin, které přijímají děti od jednoho roku, je asi osm set. Zatím byly financovány z eurofondů.

Zatímco přechod z evropských zdrojů na národní, s nímž se počítá od roku 2020, poslanci vesměs podporují, diskuse o zrušení spodní věkové hranice by mohla být bouřlivější. Například předsedkyně sociálního výboru Radka Maxová z ANO očekává spory napříč stranami i uvnitř hnutí, protože jde podle ní o „citlivé téma“ a existují důvody, proč hranici raději zachovat. Jistá si však není. „Na druhou stranu, za dítě jsou zodpovědní rodiče a je to na nich,“ dodává Maxová.

Místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová proti zrušení hranice nic nemá, také by zodpovědnost nechala v první řadě na rodičích. „Ale ruku v ruce s tím se musí dbát na kvalitu,“ uvedla. Chůvy by podle ní měly splňovat „vysoké nároky“.
Pirátská místopředsedkyně Olga Richterová pro spodní limit nevidí důvod a připomíná, že neplatí ani v německých a rakouských hlídacích službách. „Ať si rodiče vyberou, co potřebují, a stát ať jim garantuje bezpečnou a spolehlivou možnost péče,“ říká Richterová.

Lidovec Vít Kaňkovský je proti zrušení šestiměsíční hranice, protože dítě v raném věku podle něj potřebuje intenzivní péči jednoho z rodičů. Stejný názor má i komunistka Hana Aulická Jírovcová. Její strana vidí v mikrojeslích i dětských skupinách od jejich vzniku problém a za vhodnější by považovala návrat ke klasickým jeslím, kde by děti měly zajištěnou i zdravotní péči.

 

Zdroj: HNoviny.cz | 13.9.2018 | Rubrika: Události | Strana: 4 | Autor: Markéta Šrajbrová