search

Tématem Partie je nedostatek personálu v českém zdravotnictví

Snímek_obrazovky_2019-02-11_v 7.57.24.png

vloženo: 11.2.2019, 08.02

Hostem nedělního diskusního pořadu TV Prima Partie byl poslanec, místopředseda Výboru pro zdravotnictví PS PČR, Vít Kaňkovský společně s Dagmar Žitníkovou, předsedkyní Odborového svazu zdravotnictví a lékařské péče a ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobré nedělní dopoledne. Kdo nás bude léčit a ošetřovat? V nemocnicích chybí lékaři a sestry, velký problém. Přitom populace stárne a lékařská péče bude potřeba mnohem víc. Kde na to stát vezme peníze, která opatření jsou účinná a která naopak čirý populismus? Začíná nedělní Partie, ráda vás vítám. Mými hosty dnes jsou paní Dagmar Žitníková, předsedkyně odborového svazu zdravotnictví a lékařské péče. Dobrý den.

Dagmar Žitníková, předsedkyně odborového svazu zdravotnictví a lékařské péče
--------------------
Dobrý den.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka
--------------------
A Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví, ve vládě za hnutí ANO. Dobrý den.

Adam VOJTĚCH, ministr zdravotnictví /nestr. za ANO/
--------------------
Dobrý den.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vít Kaňkovský, poslanec za KDU-ČSL, bývalý ředitel nemocnice v Havlíčkově Brodě, v současné době v téže nemocnici primář. Dobrý den.

Vít KAŇKOVSKÝ, poslanec /KDU-ČSL/
--------------------
Dobré dopoledne.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme na první téma. V Česku je kritický nedostatek zdravotních sester. Některé nemocnice v minulých dnech dokonce museli přistoupit k uzavírání lůžek ve svých pavilonech, o nemocné se nemá kdo starat. Kdo nás bude ošetřovat?

redaktor
--------------------
V České republice chybí zhruba 2 000 zdravotních sestřiček. Jejich počet se hrozivě snižuje posledních 6 let. Více než 600 všeobecných sester v současnosti postrádají nemocnice v Praze, téměř 400 jich chybí na severu Moravy. Nemocnice jsou nuceny uzavírat lůžka, někdy i celá oddělení. Naposledy tak kvůli nedostatku personálu uzavřela v lednu interna v Trutnově. Dva roky je stejné oddělení uzavřeno v Rychnově nad Kněžnou, nebo v Náchodě. Důvodů, proč sestřičky z nemocnic odcházejí je samozřejmě víc. Tím hlavním je ale jejich mzda. Jejíž výše, tedy spíše níže, je v přímém rozporu s psychickou a také fyzickou náročností, která je s povoláním zdravotní sestry. Průměrná měsíční mzda zdravotní sestry je u nás 30 a půl tisíce měsíčně. Jen pro srovnání, nástupní plat pokladní jednoho nejmenovaného nákupního řetězce je jen o 2 000 nižší. Naopak 35 tisíc nástupního platu řidičům tramvají a autobusů před časem ve své náborové kampani nabízel pražský Dopravní podnik.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní předsedkyně, kam zdravotní sestřičky odcházejí a jsou tím hlavním motivem odchodu peníze?

Dagmar Žitníková, předsedkyně odborového svazu zdravotnictví a lékařské péče
--------------------
Zdravotní sestřičky odcházejí úplně všude. Dneska je to totiž tak, že mají vysoké školy a mohou se uplatnit na trhu práce kdekoliv. České sestry jsou velmi inteligentní, vzdělané a právě proto jsou schopny si najít práci všude a co se týká těch peněz, tak tady je to vlastně jedna, jeden z důvodů, proč ty sestry odcházejí. Druhým důvodem jsou ovšem pracovní podmínky, které jsou v nemocnicích. Dneska v české nemocnici může vlastně jedna sestra pečovat třeba o 30 až 45 pacientů úplně sama. A my se domníváme, že to je také důvod, proč ty sestry, když dlouhodobě pečují o takový velký počet pacientů, tak odcházejí, protože jsou přetížené, nemohou vykonávat tu práci jak by chtěly, jsou z toho frustrované, takže my zároveň k těm platům říkáme ještě B a chceme, aby nějakým způsobem jsme se dohodli s panem ministrem, pojďme se snažit navýšit ty počty zaměstnanců v nemocnicích, přidejme peníze nemocnicím na nový personál a vraťme české sestry z obchodu, z fabrik, z bank zpátky do zdravotnictví.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane ministře, jak chcete vrátit do zdravotnictví sestry? To, co říká paní předsedkyně odborové organizace, nejsou to jenom peníze, ale i pracovní podmínky a pracovní prostředí. Sestry jsou přetížené. Když se bavíme o platu zhruba 30 000 korun, který je průměrný, tak ale za podmínek, které jsou velmi náročné.

Adam VOJTĚCH, ministr zdravotnictví /nestr. za ANO/
--------------------
Tak on ten plat beze sporu v tomto roce, minimálně ten průměrný, ale i celkově platy se zvyšují, zejména u zdravotních sester. My to vnímáme určitě ten problém a nezavíráme nad tím oči a proto i jsme se dohodli s nemocnicemi, se zdravotními pojišťovnami, že právě v tomto roce se navýší platy zejména těm sestrám, které chybí nejvíce, v tom směnném provozu, sestry u lůžek a v tomto směru si myslím, že tedy ta situace minimálně v tomto roce se, se podle mého názoru zlepší výrazně, ale je to určitě jenom jedno z opatření. My jsme s odbory založili pracovní skupinu pro stabilizaci personální ve zdravotnictví a tam řešíme další oblasti, z hlediska pracovních podmínek, z hlediska, řekněme, podpory sester v nemocnicích, máme dotace na vytváření dětských skupin tak, aby sestry měly řekněme lepší podmínky, pokud mají děti a podobně, takže těch opatření musí být beze sporu celá řada, chceme například i otevřít téma výsluh pro zdravotní sestry, příspěvků na bydlení, takže to je něco, co určitě musí být řekněme komplexní, není možné řešit pouze platy, ale určitě souhlasím s tím, že u těch sester ta finanční motivace je jedna ze základních.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říkáte, že ty témata otevřete. Příspěvek na bydlení kolik, výsluha kolik podle Vaší představy?

Adam VOJTĚCH, ministr zdravotnictví /nestr. za ANO/
--------------------
Tak ten příspěvek na bydlení se bavíme někde kolem 5 až 6 tisíc korun měsíčně, pokud jde o ty výsluhy, tam ty konkrétní částky ještě nejsou, nejsou známy, ale řešíme to na té pracovní skupině ve spolupráci s odbory a chceme najít nějaký konsenzus.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane poslanče, pomůže toto zastavit exodus zdravotních sestřiček? Výsluhy, příspěvek na bydlení, zvýšení platů?

Vít KAŇKOVSKÝ, poslanec /KDU-ČSL/
--------------------
Tak já mám tu výhodu, možná i nevýhodu v tom, že jsem zároveň politik a zároveň pracuju v nemocnici a já vlastně s těmi sestrami i s dalším zdravotnickým personálem hovořím každý týden a jak už tady zmínila paní předsedkyně, těch problémů ohledně sestřiček je víc, není to jenom, není to jenom o tom finančním ohodnocení, které je ale velmi důležité, aby byly konkurenceschopné nemocnice i s těmi dalšími odvětvími v další republice, ale je to skutečně i o těch pracovních podmínkách. Myslím si, že nějaká motivace ve smyslu výsluh a příspěvku na bydlení je správným krokem, to, to bych oceňoval a myslím si, že to je správně, ale nemysleme si, že jenom tato opatření budou stačit k tomu, abychom ty nemocnice dokázali těmi sestrami saturovat. My máme problém generační, máme tam spoustu sestřiček, které jsou už dneska 45+. 50+ a je potřeba se dívat taky na tu náročnost zejména sestřiček, které pracují u lůžek. Tam ty 12 hodinové směny, kdy se starají opravdu o mnohem víc pacientů, než je běžné v zahraničí, na ně klade velké psychické i fyzické nároky. Takže já bych se přimlouval za to, aby ty nemocnice měly k dispozici i finanční prostředky na zlepšení pracovního prostředí pro ty sestřičky, protože nám chybí pomůcky na zvedání pacientů, nám chybí i některé další věci, které by ty sestřičky ocenily. To znamená je to komplex opatření a samozřejmě potom motivace mladých lidí k tomu, aby šli studovat zdravotní školy. To, si myslím, že je velmi důležité opatření a ten kredit těch zdravotních sester se ve společnosti bohužel trošičku ztratil a není to jejich vina, je to vina spíš společnosti.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní předsedkyně Žitníková, pojďme popořadě. Peníze, s tím spojené výsluhy nebo příspěvky na bydlení. Kolik je podle Vás optimální plat zdravotní sestry. Bavíme se o velmi psychicky, fyzicky náročné a zodpovědné a společensky potřebné práci.

Dagmar Žitníková, předsedkyně odborového svazu zdravotnictví a lékařské péče
--------------------
No, my jsme si tak představovali, že pokud by sestřičky měly v těch úplně specializovaných oborech třeba 1,5 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství, tak že už je to finanční částka, o které se dá hovořit. Ale  musíme si také říct, jako za jakou práci. Protože samozřejmě ten plat té sestry se skládá z nějaké základní mzdy nebo tarifu a pak se skládá vlastně z příplatku a z příplatku, kdy pracuje o sobotách, nedělích, o víkendech, ve svátek, v noci to, si myslíme, že prostě bysme měli zvýšit hlavně ten základní tarifní plat a vlastně to, co je jakoby navíc, kde ta práce je takto extrémně náročná právě v těch provozech, tak bysme měli postavit jakoby bokem a ještě zvlášť přesčasovou práci, protože ta v mnoha nemocnicích dnes také velmi využívána a ty sestřičky pracují určitě více, než je třeba zákoníkem práce nařízeno 150 hodin ročně, ale vesměs se blží třeba k těm 416 hodinám, někdy i více.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste naposledy vyjednávali s ministerstvem o zvýšení tarifů tak odbory hrozily, že do nemocnic pošlou inspektory práce, které by se, kteří by se zaměřili jednak na využívání přesčasů a jednak na to, co říkal pan primář, na zvedání těžkých břemen. Byli tam inspektoři?

Dagmar Žitníková, předsedkyně odborového svazu zdravotnictví a lékařské péče
--------------------
My jsme se zatím dohodli vlastně a myslím, že to můžu říct na nějakém posledním jednání s paní ministryní Maláčovou a myslím si, že další jednání proběhnou-li za účasti pana ministra v tom, abysme si řekli, co by se v těch nemocnicích případně mělo zkontrolovat, na co by se měli ti inspektoři zaměřit, abysme si skutečně ověřili, jestli to, co říkáme my a to, co říkají nám ti zaměstnanci z terénu a z praxe, je validní, nebo jestli ta skutečnost je jiná. Takže zatím tam inspektoři nebyli, nebo respektive byli v některých provozech, nebo v některých nemocnicích, které jsou opravdu podle našeho názoru hodně mimo a hodně vyčnívají z českého zdravotnictví. Takže tam se skutečně ty naše obavy, které my jsme vlastně vznášeli, to znamená, že ty sestry jsou přetěžované, že mnohokrát těch 12 hodinových směn za sebou mají tak, že neodpovídají Zákoníku práce, takže na jedné směně pracuje jedna sestra, to jí umožňuje sice personální vyhláška, ale neumožňuje jí to třeba Zákoník práce nebo přetěžování. Aby jsem uvedla příklad. Když máte někde fabriku, tak ve fabrice by nikdo nechtěl po ženě, aby zvedala více, než 15 kg. V nemocnicích je to naprosto běžná praxe.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale to jste tvrdili už na začátku, mě jenom zajímá, proč jste od toho, od té pohrůžky vlastně ustoupili. Stále slyšíme, že se tam Zákoník práce a další předpisy v nemocnicích porušují, nechtěly odbory vypadat takto zle, nebo prostě měly jenom strach, že pokud by se opravdu přišlo na to, co se v nemocnicích děje, otevřelo by to další problém.

Dagmar Žitníková, předsedkyně odborového svazu zdravotnictví a lékařské péče
--------------------
No protože my tlačíme teď více tím směrem, aby se skutečně do zdravotnictví dalo více peněz, aby se tyto excesy vlastně začaly vyrovnávat. Skutečně, kdyby měly přijít inspektoráty práce do českých nemocnic, tak já si myslím, že zavřou všechny české nemocnice.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to tak, pane primáři, pane ministře?

Vít KAŇKOVSKÝ, poslanec /KDU-ČSL/
--------------------
Tak já, když jste se ptala paní předsedkyně, proč to ty odbory neudělaly, tak já si myslím, že všichni cítíme zodpovědnost, za to, aby to zdravotnictví takzvaně nekleklo, ale to znamená, že my všichni v podstatě víme, že možná vyjímaje dneska fakultních nemocnic, které některé opatření v tomto směru udělaly, ale ani tady si nejsem úplně jistý, tak v naprosté většině regionálních nemocnic skutečně jak u lékařů, tak u zdravotních sester překračujeme Zákoník práce a je to, je to dané, ta motivace je jediná. Abychom to zdravotnictví udrželi funkční. To znamená, ti zdravotníci mají v sobě ještě tolik zodpovědnosti, že chtějí aby ta jejich oddělení fungovaly, to znamená, fungovala. To znamená, že skutečně zůstávají více přesčasových hodin, a to přes to, že ne vždycky ta přesčasová práce  je ohodnocená tak, jak by si představovali.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane ministře, slyšíme tady, že se tam v nemocnicích porušují Zákoník práce a další předpisy a zároveň, jak říká pan primář, zdravotníci mají velkou zodpovědnost, že to zdravotnictví nechtějí nechat kleknout, odbory nakonec svůj, svoji pohrůžku nesplnily. Jak se Vám to poslouchá, jako ministrovi?

Adam VOJTĚCH, ministr zdravotnictví /nestr. za ANO/
--------------------
No, já bych to neviděl skutečně takto paušálně. To, že samozřejmě někde problémy jsou, je pravdou, ale říci, že všechny nemocnice by se zavřely a všude se porušuje Zákoník práce, myslím, že takto říct nejde, proto nejsou ani nějaké konkrétní data a důkazy, ale myslím, že musíme postupně. Skutečně, my v tomto roce cílíme navýšení zejména na ten personál, který chybí. To nejsou jenom sestry, ale to jsou i sanitáři, protože ty právě pomáhají těm sestrám s těmi pacienty a podobně, těm se také výrazně navýší, zhruba o 15 % platy, takže musíme ty kroky činit a samozřejmě není to ze dne na den. Nemá to řešení ze dne na den, ale pokuď ve spolupráci s odbory najdeme takovéto řešení, tak si myslím, že může přinést ovoce a my také musíme a to souhlasím, co říkal i pan primář, vůbec přimět studenty, aby šli na zdravotní školy, protože je pravdou, že sestry generačně se obměňují, celá populace stárne včetně sester a nám se podařilo a zdá se trošku lepší ta situace, třeba na zdravotních školách, že meziročně se zvýšil o 1 000 počet studentů, kteří byli přijati na zdravotní školy, takže je to věc, která samozřejmě se projeví třeba za nějaký čas, ale myslet si, že tu situaci vyřešíme ze dne na den asi nejde.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka
--------------------
To, co říkala paní předsedkyně o platech. Bavíme se tady o zvýšení mzdy sester, o dalších výdajích, což jsou příspěvky na bydlení, výsluhy, do toho ministryně financí Alena Schillerová přišla s požadavkem, aby jednotlivé resorty už přemýšleli, kde budou šetřit. Kde na to chcete vzít peníze, jak si to chcete obhájit ve státním rozpočtu?

Adam VOJTĚCH, ministr zdravotnictví /nestr. za ANO/
--------------------
Tak pokud jde o ty platy, tak tam se to netýká státního rozpočtu, to je placeno z veřejného zdravotního pojištění, to je systém, který je oddělený a budou probíhat dohadovací řízení mezi pojišťovnami a poskytovateli, takže tady se to netýká přímo dopadů do státního rozpočtu a já zase na druhou stranu musím říci, který vy jste uváděli, si myslím, že už neplatí. Že dneska ten průměr se pohybuje někde kolem 36 tisíc a v těch velkých nemocnicích už jsme přes 40 tisíc.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Průměrný plat zdravotní sestry?

Adam VOJTĚCH, ministr zdravotnictví /nestr. za ANO/
--------------------
Ano.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale to se bavíme asi o Praze a velkých krajích?

Adam VOJTĚCH, ministr zdravotnictví /nestr. za ANO/
--------------------
Bavíme se o fakultních nemocnicích, o státních nemocnicích a dokonce si myslím, že už se to projevuje, protože já jsem nedávno hovořil s panem ředitelem Fakultní nemocnice Motol a ten mi řekl, že a ukazoval mi data, že poprvé už přijímá více sester, než odchází, takže ono stále je to vidět v těch černých barvách, že všude je situace špatná, ano, můžeme to takto říkat, ale já myslím, že děláme kroky pro to, aby se ta situace zlepšila a třeba na tomto jednom konkrétním případě už vidíme, že možná ta motivace finanční, která beze sporu existuje, tak už plodí ovoce.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nicméně výsluhy a příspěvky na bydlení, to už jsou věci ze státního rozpočtu. Jak si to chcete obhájit před ministryní financí?

Adam VOJTĚCH, ministr zdravotnictví /nestr. za ANO/
--------------------
Budeme, budeme o tom jednat. Příspěvek na bydlení, to byla věc, kterou jsme už diskutovali s Ministerstvem financí, ono samo navrhlo vlastně, že bychom touto cestou mohli jít, takže bude se jednat o státním rozpočtu a uvidíme, co se podaří.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme se bavit i o lékařích, protože v českých nemocnicích chybí i lékaři. Nejsou na odděleních, na venkově se zavírají ordinace, průměrný věk praktiků se blíží 60. Mladí doktoři utíkají z fakult do zahraničí za lepší budoucností, ti staří odcházejí do důchodu. Nabízí se otázka, bude nás mít kdo léčit?

redaktor
--------------------
Kvůli katastrofickému podstavu v tuzemských špitálech porušuje nejméně polovina českých nemocnic Zákoník práce, který týdně nepovoluje víc, než 8 přesčasových hodin. Musí, jinak by nezajistili ani svůj základní provoz. Na venkově se zase zavírají ordinace, které slouží celá desetiletí. Praktici odcházejí do důchodu a nemá je kdo nahradit. V Česku chybí více než 3 000 lékařů, tedy asi 15 % veškerého stávajícího personálu. Přitom na fakultách promuje každý rok 1 300 mediků. Ti ale houfně odcházejí do zahraničí za vidinou lepších peněz a transparentního kariérního řádu. Ve srovnání s okolními státy ale máme i tak nejméně studentů medicíny vůbec. Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj vypouštějí tuzemské vysoké školy jen asi 15 novopečených lékařů na 100 000 obyvatel ročně, což je velmi málo. V Německu je to asi 54 absolventů a v Rakousku dokonce 58 mediků na 100 000 obyvatel, tedy zhruba 4 krát víc. Nemocnice si z personální krize pomáhají, jak mohou. Lákají doktory na jednorázové finanční příspěvky, až téměř půl milionu korun. Na bydlení zdarma, na nové byty, posilují nemocnice odborným personálem ze zahraničí, nejvíce z Ukrajiny. Pomůže to Česku a na jak dlouho?

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak a pojďme postupně. Medici, stárnoucí praktici, medici. Vy jste přišli s nápadem, že by stát finančně podpořil lékaře po medicíně, někteří si dělají atestační zkoušku, ale jakýmsi způsobem by se zavázali, že by pracovali pro české pacienty. Jak dlouho, aby ta doba byla, pane ministře?

Adam VOJTĚCH, ministr zdravotnictví /nestr. za ANO/
--------------------
Teď také to, je to předmětem debaty, ale určitě se bavíme minimálně o době 3 až 4 let. Ona ta předatestační příprava trvá samozřejmě nějaký čas, než tedy lékař je plně způsobilý, aby vykonával samostatně svojí práci a tato doba často lékaři vlastně využívají takzvaná rezidenční místa, která jsou dotovaná ze státního rozpočtu a my chceme, aby ta doba, kterou tedy stráví tou přípravou a vlastně, která je financovaná ze státního rozpočtu, tak aby o takovouto dobu řekněme pak se prodloužil ten jejich pobyt, minimálně tedy na území České republiky v českém zdravotnictví, ale je to věc, která ještě teď se dokončuje, ale myslím si, že se bavíme o skutečně o době kolem 4 let.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka
--------------------
A pokud můžete být konkrétní, kolik stojí příprava mladého lékaře v odborného lékaře, například chirurga, pediatra, gynekologa? To jsou všechno profese, které jsou velmi potřebné a chybí.

Adam VOJTĚCH, ministr zdravotnictví /nestr. za ANO/
--------------------
Určitě ano, ono se to právě liší podle té odbornosti, ale bavíme se o částce přes 2 miliony korun na jednoho takového lékaře, takže nejsou to úplně malé peníze, já jsem vyjednal vlastně s Ministerstvem financí pro tento rok navýšení právě peněz na ta rezidenční místa o 500 milionů, takže dáváme do toho poměrně velké prostředky a samozřejmě si myslím, že je legitimní, je logické a řekl bych, že v tomto směru i morální, pokud stát takto financuje to předatestační vzdělávání lékařů, tak má i požadavek, aby ti lékaři zkrátka určitý čas v českém zdravotnictví zůstali a to není žádné nevolnictví, to není závazek vůči konkrétní nemocnici, to je závazek vůči České republice, českému zdravotnictví.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane poslanče, je to správná cesta? Je to morální a logické, jak říká pan ministr? I na té bázi jakési nedobrovolnosti?

Vít KAŇKOVSKÝ, poslanec /KDU-ČSL/
--------------------
O tom, jakým způsobem budou vlastně motivovat mladé české lékaře, aby zůstali v České republice se tady hovořilo už v minulosti mnohokrát, bavili jsme se i tom, zda nějakým způsobem nezavést nějaké zavázání toho už studenta medicíny, aby po studiu medicíny tedy měl povinnost nějakým způsobem odpracovat část let. Toto  je nový způsob, tak, jak jsem hovořil s mladými lékaři, tak se na to zatím moc dobře nedívají, je potřeba brát v úvahu, že dnes už mladí lékaři jsou natolik jazykově vybavení, že oni nemusejí tu atestační zkoušku dělat u nás, oni jsou schopní si jít udělat do zahraničí. Ale já vím.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Promiňte, nerada Vám skáču do řeči, ale když říkáte, dobře se na to nedívají, co jim vadí?

Vít KAŇKOVSKÝ, poslanec /KDU-ČSL/
--------------------
Tak oni to berou právě jako určitý, určitý druh nevolnictví, oni mluví o tom, že tam sami mají taky ještě řadu nákladů, ono pokud se lékař připravuje na atestaci, tak v tom našem pořád  ještě poměrně složitém atestačním systému je čeká řada stáží mimo jejich mateřské pracoviště a to samozřejmě je také, to jsou také nějaké náklady, takže je potřeba s nimi hovořit, podle mého názoru je to na vydiskutování právě i se skupinou mladých lékařů, s Lékařskými fakultami, ale i s klinikami, které potom dělají tu část toho postgraduálního vzdělávání. Já to nekritizuju, že to je špatně, já jenom říkal, že bych se k tomu úplně neupínal, jako, že to bude ten zásadní faktor, který nám udrží ty lékaře tady. My jsme v našem kraji zkusili jinej způsob, jiný způsob a to jsou motivační stipendia už pro mediky, kdy se snažíme s těmi mediky pracovat už v těch vyšších ročnících a za to, že v podstatě dostávají nějakou ne úplně malou částku už v průběhu studia se potom zavážou, že by v tom kraji nějaké roky odpracovali. A musím říct, že ten zájem o to i v tuto chvíli poměrně je. Takže podle mě tohle je jakoby ještě jiná cesta, jak ty mladé lékaře tady udržet a znovu se vracím k tomu, my ještě pořád nemáme úplně vlídné to postgraduální vzdělávání, přestože v minulém volebním období proběhly některé legislativní změny, tak pořád ta složitost toho systému je ještě poměrně veliká. Takže to jsou také věci, na který je potřeba se zaměřit, protože dřív to skutečně bylo tak, že mladý lékař taky odpromoval, udělal si atestaci a poté odcházel do zahraničí. Dneska už je nemalá skupina mladých absolventů Lékařských fakult, kteří rovnou odcházejí. Německo, Velká Británie a atestují už tam.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane ministře, jak udržet už vlastně mediky, rovnou vystudované lékaře, kteří chtějí odejít, protože, jak říká pan primář, ten systém je zdlouhavý, složitý, například v Německu trvá atestace tři roky, tady i deset let, jak moc motivovat už mladé lékaře, které, kteří opustili fakultu?

Adam VOJTĚCH, ministr zdravotnictví /nestr. za ANO/
--------------------
Nedá se říct, že trvá tři roky, protože to je pro každou odbornost jiné, to je třeba říci, jiná délka je pro neurochirurga, jiná délka je pro praktického lékaře. Takže to takto nejde říci, ale my teď aktuálně vytváříme nové vzdělávací programy ve spolupráci s odbornými společnostmi a snažíme se tedy upravit to postgraduální vzdělávání tak, aby bylo i kompatibilní právě s okolními státy, takže tady si myslím, že už se hodně odpracovalo. Minulá Poslanecká sněmovna v minulém volebním období schválila vlastně novelu zákona o vzdělávání, postgraduální vzdělávání lékařům, my na to teď navazujeme právě těmi prováděcími právními předpisy, mimo jiné právě jsme vytvořili vyhlášku o takzvaných základních kmenech, které tedy musí všichni lékaři absolvovat a ta umožňuje i lékařům, aby mohli právě vykonávat tuto praxi na těch okresních nemocnicích. Protože je pravdou, že v minulosti ti lékaři byli nuceni jít do těch velkých fakultních nemocnic, pak se třeba nevraceli do těch okresních nemocnic a to by se teď mělo změnit. Že by mohli tedy dělat tu praxi už na těch oblastních, okresních nemocnicích tak, aby tak pak zůstali, takže to je něco, co teď se děje. Ale já bych ještě zmínil jednu věc, která zazněla v tom vašem příspěvku a to je počet právě absolventů a to my také velmi vnímáme silně, protože my víme, podobně jako se sestrami, že lékaři stárnou, odcházejí a proto jsme vytvořili teď podporu, program podpory medicínského vzdělávání a vláda schválila akční plán na následujících 11 let, kdy pošleme 7 miliard korun na Lékařské fakulty a už od příštího roku se o 15 % zvýší počet přijatých studentů na Lékařské fakulty, zvýšíme platy i učitelům na Lékařských fakultách, které jsou velmi nízké. A budeme investovat do Lékařských fakult, aby vůbec do budoucna jsme tedy měli lepší čísla, než jsou aktuálně.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane poslanče, Vy jste chtěl reagovat?

Vít KAŇKOVSKÝ, poslanec /KDU-ČSL/
--------------------
Já mám jenom dvě krátké poznámky. Určitě velmi vítám to, že bude studovat o 15 % studentů na Lékařských fakultách, to je určitě správný krok, protože ta demografická křivka je v tomhle směru doopravdy neúprosná, ale jenom bych velmi apeloval na to, aby nezůstalo pouze u toho. Protože velký problém Lékařských fakult je v nedostatku školitelů a zejména v teoretických oborech a tam bych velmi, velmi apeloval na to, aby se podpořili vlastně zvlášť vyučující v teoretických oborech, kteří jsou dneska podfinancovaní a v podstatě na některých těch teoretických oborech už je dneska tak málo těch školitelů, že vlastně nemohou ani zvýšit kapacitu a to samé, a to bych chtěl zdůraznit ještě možná víc, pokud dneska přesuneme část té výuky, a to je naprosto správně do těch regionálních nemocnic, je to naprosto v pořádku, ale uvědomme si, v jaké personální situaci ty některá ta oddělení jsou. Máme interní oddělení, kde je 5 zkušených lékařů a 20 mladých lékařů, jo nebo lékařů, kteří nejsou ještě plně vzdělání. To znamená to je taky jedna z věcí, kde by se mělo i v úřadách s tím počítat, podpora školitelů v těch regionálních nemocnicích, aby měli ambici vlastně věnovat se těm mladým lékařům, někdy třeba nad rámec pracovní doby, protože oni mají tu klinickou práci a na to školení těch mladých lékařů už jim nezbývá čas ani síly.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní předsedkyně, to, co tady slyšíme, co je podle Vás potřebné a to, co naopak zbytné?

Dagmar Žitníková, předsedkyně odborového svazu zdravotnictví a lékařské péče
--------------------
Co se týká toho názoru, který tady prezentoval pan poslanec ohledně možnosti stipendií, tak takto standardně postupují všechny německé nemocnice, které tady vlastně nabízejí absolventům Lékařských fakult práci v Německu. To znamená, že už v průběhu jejich studia, třeba například v třetím ročníku si je vytipují na těch školách a ti studenti už v průběhu toho studia dostávají stipendium a potom jdou pracovat do Německa, do konkrétní nemocnice. Nebo třeba do Rakouska nebo kdekoliv jinde. Takže ta podpora v průběhu vzdělávání určitě je podle mého názoru velmi dobrá a ta cesta, kdy si jednotlivé nemocnice by případně vytipovávali studenty, kteří by k nim mohli po závěrečné absolvování studia nastoupit, je asi  možná lepším krokem, než ten krok, o kterém hovořil tady pan ministr, protože to bysme potom museli řešit obecně. Jestli třeba i absolventi jiných oborů by neměli být nějakým způsobem tady v České republice, po absolvování studia, nebo v případě nějakých dalších, dalších studijních kroků vázány.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Promiňte, myslíte obory mimo medicínu?

Dagmar Žitníková, předsedkyně odborového svazu zdravotnictví a lékařské péče
--------------------
Obory mimo medicínu. Takže spíše opravdu tímto a potom je potřeba, stejně jako u těch sester, řešit ty pracovní podmínky. My jsme se tady do té situace dostaly nějakými postupnými kroky. Když si vezmete dnes malé nemocnice. Tak do těch nemocnic je dneska směřováno úplně všechno, nefunguje třeba vůbec systém lékařské služby první pomoci. Všechno posbíraly ty malé nemocnice. Takže vemme si takovou nějakou malou příjmovou ambulanci, tam je paní doktorka, nebo pan doktor, který dělá úplně všechno. Přiveze mu sanitka pacienta, potřebuje někdo interní vyšetření, přichází někdo na LSPP. A ten doktor je tam sám, takže a v průběhu toho, ještě tam není sám těch 12 hodin, které povoluje český Zákoník práce, ale je tam třeba 24 hodin, takže spousta těch právě pracovních podmínek, stejně jako ty sestry vyhání i ty lékaře. Odcházejí například hodně do specializovaných ambulancí z nemocnic a noví do těch nemocnic také moc nastupovat nechtějí. Takže ten určitě je potřeba vytvořit široký komplex těch opatření a není možné se zaměřit pouze jedním směrem.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane ministře, pojďte prosím reagovat na to, co říkala paní Žitníková a i pan poslanec, jednak je to lehce nespravedlivé vůči studentům oproti jiným oborům a že by více pomohlo motivovat už studenty, nebo zavázat si studenty medicíny.

Adam VOJTĚCH, ministr zdravotnictví /nestr. za ANO/
--------------------
Je třeba říci, že v případě lékařů to není jako u jiných oborů. Nikde jinde nemáte takto nastaveno postgraduální vzdělávání, my se nebavíme o těch studentech na Lékařských fakultách, my se bavíme skutečně o tom postgraduálním vzdělávání, které je povinné a které je právě financováno ze strany státu, takže to je skutečně specifické a tam právě systém těch rezidenčních míst, které jsou dotovány ze státního rozpočtu a my chceme ty dotace i navýšit, my chceme, aby ti lékaři začínali na 40, možná 50 tisících korunách jako vstupní plat, buď tedy jdou někam do nemocnice, nebo jdou se školit k praktickému lékaři, protože to není jenom problém nemocnic, to je i problém té primární sféry, ale za to zkrátka chceme ten, ten určitý závazek. Já si myslím, že to je legitimní a pokud se bavíme právě například o primární péči, protože to je také velmi důležité a ta lékařská služba první pomoci, jak říkala paní předsedkyně, nebo lékařská pohotovostní služba, tak tam to také řešíme v rámci té takzvané reformy primární péče, kdy my chceme posílit roli praktických lékařů a chceme právě, aby praktičtí lékaři sloužili v rámci urgentních příjmů právě tyto lékařské pohotovostní služby a odlehčili, řekněme, těm přetíženým, někdy urgentním příjmům v nemocnicích tak, aby se mohli věnovat pouze těm závažným pacientům a třeba nějaké pacienty, kteří jsou, mají méně závažný problém tak, aby mohl řešit onen praktický lékař. Takže to jsou kroky, které jsou jasně už nalajnovány a myslím si, že i toto bysme tedy tím mohli, mohli vyřešit. Ale my potřebujeme samozřejmě podporovat praktické lékaře, protože praktický lékař toho pacient většinou potřebuje nejvíce. Do nemocnice se dostane jednou za čas, ale praktického lékaře potřebuje mít nejblíže, proto vlastně máme i dotační program na vznik nových praxí, kdy jsme jenom v loňském roce přiznali asi 23 dotací, máme takový program i pro stomatology, protože to není jenom problém praktiků, ale i stomatologů, takže skutečně snažíme se ten problém řešit cíleně, tam, kde ty praktici a stomatologové chybí, tam dáváme dotace a je o to poměrně velký zájem a určitě v tom budeme dále pokračovat.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to cesta, pane poslanče, jak nahradit praktiky? My jsme tady říkali, jejich věk se blíží k 60, v některých oblastech úplně chybí, je problém sehnat praktického lékaře, notabene zubaře, to je velký problém. Naše redakce je zahlcena stížnostmi od pacientů, kteří nejsou schopní si zajistit stomatologickou péči? Pomůže to, to, co říká pan ministr?

Vít KAŇKOVSKÝ, poslanec /KDU-ČSL/
--------------------
Je to určitě první dobrá vlaštovka, protože ta situace zejména v těch takzvaně venkovských regionech a příhraničních oblastech z hlediska primární péče je opravdu velmi, velmi kritická. Já jsem z Vysočiny a jsme vnitrozemský kraj, ale nikdo se snad neurazí, venkovský a tam mi volají starostové napříč krajem, pane poslanče, pomozte nám sehnat praktického lékaře. Já se jim snažím vysvětlit, že to není úplně v mé kompetenci, byť bych jim rád pomohl, takže dotační program určitě. Určitě je potřeba spolupráce s kraji a se samosprávami, ale je potřeba si říct, že ta situace je možná ještě kritičtější, než si vůbec představujeme. Já jsem získal analytický materiál od Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost, protože praktičtí lékaři pro děti, to je také velký problém a v některých regionech ještě větší, než u těch praktiků pro dospělé. A z jejich analýzy, na kterou odpovědělo vlastně polovina těch praktických lékařů pro děti a dorost, kteří jsou tady v republice, tak jich 36 % plánuje, že odejde v nejbližších dvou letech ze své praxe a když to řeknu absolutní čísla, tak je to 270 lékařů. Takže když si vezmeme, že jsme 23 jich zafinancovali a 270 nám jich odejde možná a oni to říkají velmi naléhavě a během pěti let pak plánuje ukončit svoji kariéru praktického lékaře pro děti a dorost 700 lékařů, takže to jsou poměrně alarmující čísla a na ty budeme muset reagovat, si myslím, masivnější podporou a.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kterou byste, promiňte, představoval jak?

Vít KAŇKOVSKÝ, poslanec /KDU-ČSL/
--------------------
Myslím si, že ta cesta, kterou navrhl pan ministr z hlediska těch dotací je určitě správná cesta, ale bude potřeba do toho zavzít i zdravotní pojišťovny, protože zdravotní pojišťovny jsou povinné vlastně z toho zajištění té, té péče a mě, musím říci a já nijak neválčím se zdravotními pojišťovnami, ale beru někdy jako trošku pokrytecké, když některý starosta i většího města osloví zdravotní pojišťovnu, že mu odchází lékař primární péče, ať už je to zubař, praktik pro dospělé či pro děti a dorost a pojišťovna mu napíše takový ten obligátní dopis, že místní a časová dostupnost je zajištěna, že můžou jezdit 25 km dál. Já chápu, že ta situace je teď složitá, ale to by do budoucna takovýhle řešení být nemělo. To znamená je to, myslím si, že o komunikaci všech zúčastněných subjektů, musí komunikovat ministerstvo, pojišťovny, kraje a samosprávy, to řešení není jednoduché, já taky nemám jednoduchý recept, ale je potřeba to brát velmi, velmi vážně.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak chcete, pane ministře, vtáhnout pojišťovny do toho procesu?

Adam VOJTĚCH, ministr zdravotnictví /nestr. za ANO/
--------------------
My už jsme je vtáhli a my s nimi samozřejmě komunikujeme a pokud pan poslanec popisoval nějaký takovýto, nějakou takovou tu odpověď, tak to samozřejmě pro nás není akceptovatelné, pojišťovny jsou ze zákona odpovědné za zajištění časové a místní dostupnosti zdravotních služeb, to je nesporné a my s nimi velmi silně komunikujeme, myslím si, že teď aktuálně probíhá i komunikace s jednotlivými kraji, které mají vlastně dát své návrhy na strukturu sítě a podobně, takže určitě zdravotní pojišťovny jsou za to odpovědné a oni musí případně, řekněme bonifikovat lékaře tam, kde chybí, myslím si, že si to stále více a více uvědomují, teď aktuálně v tomto týdnu jsem řešit situaci ve Šluknovském výběžku, kde je ta situace velmi problematická, byly tam pojišťovny, byli tam zástupci toho regionu a našli jsme, respektive budeme hledat řešení právě na podporu ať již primární péče, nebo zachování třeba rumburské nemocnice v daném regionu. Takže je třeba ty problémy vždy řešit cíleně tam, kde jsou a pojišťovny jsou klíčovým hráčem a my velmi na ně tlačíme a budeme na ně tlačit nadále, aby tuto svojí roli plnily.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka
--------------------
My u zdravotních pojišťoven zůstaneme, protože následující téma jsme pracovně nazvali dvojí metr pojišťoven. Nechtějí některé proplácet drahou léčbu, zaštiťují se tím, že nemocní lidé ještě nevyčerpali všechny možnosti standardních léčebných postupů, přitom úhlavním nepřítelem všech vážně nemocných je čas. Neférové jsou nejenom k pacientům, ale i k samotným nemocnicím, kterým za stejné operace proplácejí různé částky v závislosti na regionu. Operace slepého střeva tak stojí v Praze jinak, než například na Vysočině.

redaktor
--------------------
Říká se jim léky poslední naděje. A pacienty žádají své pojišťovny, aby je zaplatili. Přibývá ale případů, kdy pojišťovny odmítnou. Také ale přibývá případů, kdy odmítavý postoj pojišťoven narazí u soudu. Pacienti a jejich rodiny se začínají soudit o zaplacení léčby či zákroku, které nespadají do seznamu proplácených. Podle zákona hradí pojišťovny jen to, co je ve vyhlášce zdravotnických výkonů, která obsahuje seznam konkrétních zákroků, respektive léčby a léčebných postupů. Zároveň ale Zákon o veřejném zdravotním pojištění říká, že pokud existuje pouze jediná metoda, která může pacientovi pomoci, pak jí má pojišťovna zaplatit. České zákony, které by umožňovaly proplacení moderních a účinnějších léků a postupů za trendem farmaceutického oboru velmi zaostávají. To připouští i Svaz zdravotních pojišťoven. Za modernizaci by stál především paragraf 16 Zákona o veřejném zdravotním poiištění. Právě za ten se při svých rozhodováních zdravotní pojišťovny rády schovávají. Podle tohoto paragrafu se totiž nehradí nejen onemocnění rakovinou, ale také poruchy krvetvorby nebo těžké případy žloutenky.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka na vás všechny, neměla by být pro systém pro proplácení drahé léčby nastavena jiná pravidla, než jsou v paragrafu 16, který nebyl novelizován od roku 97 a léčba a celá společnost značně pokročila od té doby, pane ministře?

Adam VOJTĚCH, ministr zdravotnictví /nestr. za ANO/
--------------------
Určitě ano, my na tom pracujeme, ale v prvé řadě je třeba říci, že počet žádostí o úhradu skrze paragraf 16 stoupá, ale drtivá většina je  skutečně schválena. Pokud vidíme nějaké jednotlivé případy, tak ano, může.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka
--------------------
A ty jsou silně medializovány.

Adam VOJTĚCH, ministr zdravotnictví /nestr. za ANO/
--------------------
Jsou medializovány, ale 90 % těch žádostí je schváleno, jenom u VZP je to asi jedna miliarda korun ročně, takže ta objektivní realita je trošku jinde, ale samozřejmě souhlasím s tím, že někdy je to problematické, my teď chystáme novou změnu tedy Zákona o veřejném zdravotním pojištění, kde chceme nastavit trošku jiná pravidla, chceme, aby právě ty inovativní léky vstupovaly snáze do systému a chceme se více opírat, a zdravotní pojišťovny touto cestou už také jdou, o stanoviska odborníků, odborných společností, kde odborná společnost jasně garantuje, že daný lék je účinný, ale zároveň.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jaký by byl, promiňte, rozdíl mezi stanoviskem odborné společnosti a revizním posudkem revizního lékaře, jak je to doposud?

Adam VOJTĚCH, ministr zdravotnictví /nestr. za ANO/
--------------------
Tak revizní lékař často nemá úplně tu komplexní, komplexní znalost, je poměrně problém najít kvalitní revizní lékaře, ale odborná společnost je nejvyšší garant pro ty konkrétní odbornosti a ta by měla dát jasné stanovisko, chceme do toho zavzít i pacientské organizace a na základě těchto stanovisek pak samozřejmě tu léčbu schvalovat, ale vždy samozřejmě musí i ta farmaceutická firma se zavázat, že pokud třeba ta léčba nebude úspěšná, takže ze svých nákladů uhradí vlastně doléčení toho pacienta. Ony farmaceutické firmy samozřejmě chtějí prodat všechno, ale ta účinnost reálná také někdy úplně není tak, jak se prezentuje.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane poslanče, je to cesta, protože jak říká pan ministr, většina případů je schválená, ale ty, které nejsou schváleny asi vyvolávají ve značné části veřejnosti pochybnosti, jestli je ten systém transparentní a spravedlivý.

Vít KAŇKOVSKÝ, poslanec /KDU-ČSL/
--------------------
Tak těch problémů je tam mnohem víc, asi to není na tuto diskuzi, ale já možná zmíním ty, které vnímají pacienti jako největší. Samozřejmě největší problém je pro pacienta a většinou se jedná hlavně o onkologické pacienty a jejich rodiny, že jim ošetřující lékař navrhne nějakou alternativu k té léčbě, která doposud nebyla úspěšná a řekne jim, že tato léčba by jim mohla pomoci, ta rodina se na to nějakým způsobem upne a je to logické a jde žádost zdravotní pojišťovny a ten proces té zdravotní pojišťovny doposud byl poměrně zdlouhavý a to je jeden problém, kteří ti pacienti kritizují a myslím si, že oprávněně. Zdlouhavost toho systému a tady už některé opatření zdravotní pojišťovny v tuto chvíli dělají a je potřeba v tom jít dále. Druhá věc je, že pak dojde někdy ke kolizi mezi názorem zdravotní pojišťovny, tedy revizního lékaře a tím odborným kolegiem, které léčí toho daného pacienta a tady bych se přimlouval za užší spolupráci mezi odbornými společnostmi a teď se bavíme o onkologii, ale jedná se i o třeba vzácné onemocnění u dětí, aby spolu úžeji spolupracovali a hlavně aby se ten proces zrychlil, aby ta rodina nečekala týdny, někdy měsíce, protože to je asi to nejhorší, ta nejistota pro toho pacienta, pojišťovna neřekne v tuto chvíli, ne, my Vám to nedáme, to znamená ta léčba jakýmsi způsobem stojí a ten pacient očekává do tý svý velmi těžký situace, že dostane jasné stanovisko. Když už pak přijde negativní, tak samozřejmě, někteří se s tím smíří, někteří dávají opravné prostředky, ale ta nejistota je asi to nejhorší, co se může pro ně stát.

Adam VOJTĚCH, ministr zdravotnictví /nestr. za ANO/
--------------------
Já musím říct, že novela zákona už je připravena a do konce února bude poslána do připomínkového řízení, takže my už skutečně máme připraveno řešení.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Žitníková?

Dagmar Žitníková, předsedkyně odborového svazu zdravotnictví a lékařské péče
--------------------
Tady je potřeba říct ještě jednu věc a ta se odvíjí také od toho, jaký objem peněz je v tom celém tom systému. Tady v České republice se velice často hovoří o tom, co by bylo potřebné jako udělat, jak upravit zákon, ale nehovoří se o těch základních ekonomických záležitostech, to znamená, že podle našeho názoru je v celém tom systému ten objem peněz velmi nízký. Když se podíváme třeba na Rakousko, tak tam dávají na zdravotnictví skoro 12 % z objemu hrubého domácího produktu. V Německu je to asi 11,6 %. Prostě my už jsme skutečně tady došli úplně na závěr v rámci Evropské unie, kdy ten objem peněz, který se dává v České republice na zdravotnictví je něco okolo 7 %, v reálu je to asi 320 miliard a vzhledem k tomu, jak roste velmi rychle možnost té léčby drahých léků, tak ten objem těch peněz prostě je naprosto nedostačující a to si myslíme, že je potřeba také řešit. Že je potřeba řešit to, kolik těch peněz v systému bude, řešit platby za státní pojištěnce, které je potřeba navýšit, protože skoro 6 milion<

Zdroj: iprima.cz | Prima | 10.2.2019 | 11:00 | Pořad: Partie