search

Interpelace ve věci mediální výstupy ministerstva zdravotnictví

interpelace_Kanka.jpg

vloženo: 25.10.2018, 19.55

Poslanecká sněmovna 25.10.2018 - Ústní interpelace Víta Kaňkovského na ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha ve věci: mediální výstupy ministerstva zdravotnictví.

Poslanec Vít Kaňkovský: Vážený pane ministře, k práci každého ministerstva patří i mediální aktivita. Já pozorně sleduji aktivitu Ministerstva zdravotnictví. Obecně s ní nemám problém. Nicméně včera mě zaujal rozhovor na serveru iDNES s vedoucí oddělení úhradových mechanismů a zdravotního pojištění Ministerstva zdravotnictví, který měl nadpis Lékařů je dost, chodíme k nim ale zbytečně často, tvrdí odbornice.

Já nechci polemizovat s nadpisem tohoto rozhovoru. Co mě ale zaujalo a řekl bych možná až šokovalo, a nejen mě, ale i řadu kolegů, jsou některé pasáže z tohoto rozhovoru. Já nikomu neupírám právo na názor, taky jsem si vědomý toho, že člověk, když mluví s médii, a pokud chce vysvětlit nějakou odbornou věc, tak musí trošku zjednodušovat, může se přitom někdy mýlit, mnohokrát se to stalo i mně. Nicméně si myslím, že představitel státní správy by neměl používat tvrzení, která jsou zavádějící či podle mého názoru až klamavá.

Jen pro ty, kteří ten rozhovor nečetl. Ten rozhovor se týkal nedostatku některých lékařů nebo některých odborností napříč Českou republikou. A tady zazněl názor redaktorky, která řekla, že ambulantní lékaři mají od pojišťoven stanovený limit úhrad, a proto nepřijímají více pacientů. A na to vedoucí oddělení úhradových mechanismů a zdravotního pojištění Ministerstva zdravotnictví - a to zdůrazňuji - pronesla: Úhradovou vyhláškou má ambulantní specialista sice určen maximální limit úhrad za rok, ale tento limit se mění v závislosti na počtu ošetřených pacientů v roce. Pokud se tedy lékař rozhodne, že ošetří desetkrát více pacientů, tak se mu i celkový budget desetkrát navýší.

A tady chci panu ministrovi položit otázku, jestli považuje toto vyjádření za oficiální ze strany Ministerstva zdravotnictví, protože jak jsem si pak následně ověřil odpoledne (upozornění na čas), tento text se objevil na oficiálním webu Ministerstva zdravotnictví. Děkuji za odpověď.

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch: Děkuji za toto slovo, vážený pane předsedající. Vážené paní poslankyně, páni poslanci, prvně musím říci, že ten rozhovor jsem samozřejmě četl. Paní Mgr. Žílová bezesporu je jedním z největších odborníků na Ministerstvu zdravotnictví přes úhrady zdravotní péče ze systému veřejného zdravotního pojištění. Myslím si, že kdybychom měli takových lidí na ministerstvu víc, tak by také věci lépe fungovaly. Takže já ji považuji za skutečně špičkového odborníka, na kterých bezesporu chci stavět dál Ministerstvo zdravotnictví. Nemáme tolik kvalitních úředníků.

Ten rozhovor obecně považuji za dobrý, protože je velmi edukativní. Uváděná data vycházejí ze statistik OECD. Tam není podle mě moc co rozporovat z hlediska počtu lékařů v přepočtu na obyvatele, z hlediska počtu návštěv v přepočtu na obyvatele. To je všechno statistika OECD, která myslím snad nejde zpochybnit. A obecně ten rozhovor zkrátka má edukativní charakter.

Pokud jde o tuto konkrétní větu. Nevím, samozřejmě se jí mohu na to zeptat, jak to bylo myšleno z hlediska unicitních pojištěnců. Můžeme se samozřejmě o tom pobavit, ale nechtěl bych tady jednu větu z rozhovoru, který těch vět má celou řadu, je to poměrně obsáhlý rozhovor, takto vypichovat. Nemám problém samozřejmě s tím, abyste se případně sešel s paní magistrou a dovysvětlili jste si to. Ale obecně ten rozhovor, tak jak je koncipován, to znamená, že tam vysvětluje otázku role praktického lékaře, jakou má mít roli v systému, to, že ministerstvo připravuje reformu primární péče, kde chce právě posílit praktického lékaře, kterého by tedy pacienti měli využívat více, že by neměli obcházet a bloudit v systému a chodit po specialistech, kdy skutečně pacient často bloudí bez jasné koordinace, tak to je zkrátka bohužel pravda, protože tak ten systém dnes funguje z hlediska organizace péče, skutečně není nastaven dobře, otázka toho, že pacient nesmí být odmítnut v případě akutního problému atd. Tady ty věci, které čtu v tom rozhovoru, jsou v zásadě velmi edukativní. A vy jste tady vypíchl jednu větu. Já nevím úplně, jak přesně byla myšlena, já jsem ten rozhovor nedával, takže nevím v jakém kontextu pak případně byl nějak zkrácen. Ale nebráním se tomu opravdu, abychom případně s paní Mgr. Žílovou o tom vedli nějakou debatu. Ale obecně, když vidím ten rozhovor jako celek, tak si myslím, že je velmi dobrý, že vychází z dat, ze statistik, a je velmi edukativní i pro pacienty a řekl bych velmi potřebný a že takových rozhovorů by bylo třeba vícero. Protože pacienti často nevědí, na co mají nárok, jak systém zdravotnictví funguje, u nás obecně zdravotnická gramotnost je velmi na nízké úrovni. A právě podobné rozhovory, které přinášejí skutečně nějaký vhled do organizace péče, do práv pacientů apod., z mého pohledu jsou velmi užitečné.

Takže to jen za mě. Ale skutečně nechci tady hodnotit jednu konkrétní větu z velmi dlouhého rozhovoru. Myslím si, že to ani není úplně korektní. A musel bych se zeptat paní Mgr. Žílové, jak přesně to bylo myšleno.

Poslanec Vít Kaňkovský: Já děkuji panu ministrovi. Já jsem na začátku řekl, že chápu, že se musí v podobných rozhovorech zjednodušovat. Já také ten rozhovor nekritizuji jako celek. Edukativní rozhovory jsou namístě. Nicméně je potřeba vidět i tu druhou stránku a to jsou ti zdravotníci. Jestliže jsou tady zdravotníci a ambulantní specialisté, kteří několik let byli regulováni zdravotními pojišťovnami, a pokud udělali něco nad 100 % své práce, tak to nedostali zaplaceno, tak pak samozřejmě se jich podobné zjednodušení velmi dotýká. Jestliže někdo řekne, že pokud udělá lékař desetkrát víc práce, tak že desetkrát víc dostane zaplaceno, tak je to prostě nesmysl a je to klamání veřejnosti. Já chápu, může se to stát, ale myslím si, že by si to v tom případě nemělo ministerstvo dávat na své webové stránky. Děkuji.

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch: Děkuji. Znovu říkám, já to samozřejmě s paní magistrou proberu, zeptám se jí, jak to bylo myšleno, a případně to můžeme nějak korigovat, v tom nevidím nějaký problém. Ale je třeba říci skutečně, že ten rozhovor je velmi dlouhý a toto je pouze jedna věta z rozhovoru. Děkuji.