Členy Ústředního krizového štábu (ÚKŠ) jsou teprve něco málo přes týden. Jenže své působení ve štábu vedeném ministrem vnitra za ČSSD Janem Hamáčkem si pětice osobností nominovaných opozičními stranami představovala trochu jinak. Někteří z nich mluví o „smíšených dojmech“, další se přímo cítí „nevyužiti“. A zástupce KSČM – poslanec Zdeněk Ondráček – dokonce zvažuje, zda „má vůbec smysl pokračovat“.

S přizváním zástupců opozice přišel v Poslanecké sněmovně premiér Andrej Babiš. Nejprve nabízel místa tři, nakonec se dostalo na pět vyslanců opozičních stran.

Lidovce zastupuje poslanec a lékař Vít Kaňkovský, TOP 09 nominovala prezidenta České stomatologické komory Romana Šmuclera, ODS vyslala senátora a bývalého policejního prezidenta Martina Červíčka, komunisté vybrali poslance Zdeňka Ondráčka a za Piráty společně s hnutím STAN v krizovém štábu zasedá ekonom Filip Matějka.

Během prvního týdne byla tato pětice nicméně přizvána k jednomu videokonferenčnímu hovoru, který se konal minulou středu. Další jednání je čeká dnes. Špičky Ústředního krizového štábu jsou přitom v kontaktu denně, navíc v jeho rámci fungují čtyři pracovní skupiny. Do nich však zástupci opozice přístup nemají.

„Zvážím, jestli to má smysl“

„Přiznám se, že první dojmy jsou smíšené. Plénum ÚKŠ je třicetičlenné těleso a videokonferenční komunikace je poměrně náročná, ale jsem zvyklý se přizpůsobit. Svoji roli vidím ve zdravotně-sociální problematice a v krizovém řízení, těmto oblastem se věnuji ve Sněmovně a mohu uplatnit i své profesní zkušenosti,“ říká lidovecký primář havlíčkobrodské nemocnice Vít Kaňkovský.

Necítí se tedy v krizovém štábu zatím jen „do počtu“, aby vláda vypadala dobře, že dala opozici šanci se zapojit? „Musím říci, že tento názor někde v podvědomí mám. V tuto chvíli se snažím tento pocit vytěsnit, budu nadále aktivní, chystám další podněty a snažím se komunikovat i se členy pracovních skupin. Pokud bych navzdory tomu zjistil, že moje účast v ÚKŠ nemá výsledky, pak bych přenechal místo někomu jinému,“ poznamenal Kaňkovský.

Poměrně kritický je zatím ke své roli ve štábu i vyslanec TOP09 Roman Šmucler. „Ze zákona je to jaký- si koordinační orgán státních úřed- níků. Takže lidi, kteří nejsou státní úředníci, jsou tam trochu jako cizorodý element. Máme slyšení jeden den v týdnu a mezitím štáb pracu- je,“ líčí. „Třeba bych rád pomohl ve dvou pracovních komisích. Ve zdravotnické a druhé, která se týká mediálních věcí. Ale bylo mi řečeno, že to není potřeba, že to udělají profesionální tiskoví mluvčí. Nechci být ošklivý, ale možná lidi, které mám kolem sebe z televizí, mají jiné zkušenosti i možnosti,“ dodal bývalý moderátor TV Nova.

Patrně nejradikálnější pohled na věc přidal komunistický poslanec Zdeněk Ondráček. „Jednou za týden můžeme slyšet, co se tam děje. Po jedné návštěvě nechci hodnotit, ale vnímám to tak, že počkáme na druhou schůzku a pak zvážíme, jestli má vůbec smysl dál pokračovat. Představoval bych si od toho něco víc,“ konstatoval.

Opačně věc vidí vyslanec Pirátů a STAN Filip Matějka, který je zároveň členem Hamáčkovy ekonomické skupiny pod vedením Jana Švejnara. Polde něj bylo první jednání „konstruktivní“ a zatím nemá „žádný důvod si myslet“, že by jejich podněty nebraly špičky krizového štábu v potaz.

„Jsem host. Děkuji za to“

Bývalý policejní prezident Martin Červíček mluví ještě jinak. „Svou roli vnímám jako roli hosta, děkuji za ni. Plně si uvědomuji, že to není statutární členství v ÚKŠ. Beru to spíš jako projev dobré vůle od Jana Hamáčka, kdy máme možnost vnímat alespoň ty zásadní věci, které se v Ústředním krizovém štábu dějí, a něco k tomu případně říci,“ uvedl Červíček. „Když nic jiného, alespoň vidím, že ÚKŠ začal fungovat. Je to operativa, jež připravuje podklady vládě, která pak rozhoduje. Z tohoto pohledu jsem neměl jiná očekávání, necítím žádné zklamání, a dokonce jsem i upozorňoval, že to takto má fungovat,“ doplnil.

A co na výhrady některých zástupců opozice říká šéf krizového štábu Jan Hamáček? „Zástupci opozice mají na jednání ÚKŠ prostor pro své návrhy nebo připomínky, jejich podněty bereme vážně a jsou zapracovány do konkrétních řešení. Jejich zapojení do jednotlivých pracovních skupin nebo užšího vedení ÚKŠ však nemá smysl, protože to už je práce zástupců jednotlivých úřadů na podkladech pro plénum ÚKŠ, jehož členy zástupci opozice jsou,“ konstatoval ministr vnitra.