Home office, který byl před začátkem pandemie vnímám zaměstnavateli spíše jako benefit, se proměnil v souvislosti s mimořádnými okolnostmi ve standardní pracovní nástroj. Bohužel bez patřičného legislativního ukotvení. Poslední legislativní úpravy v tomto ohledu navrhovala v roce 2017 ještě ministryně Michaela Marksová Tominová.

Více času na rodinu
S aktuální úpravou problematiky home office nyní přichází lidovecký poslanec Vít Kaňkovský. Opírá se o zkušenosti českého pracovního trhu v období po pandemii, ale také o aktuální evropské legislativní změny. „Sněmovní tisk 1167, který předkládám, se stává moderní a komplexní úpravou práce na dálku. Byl připravován ve spolupráci s právníky a opírá se o zkušenosti zaměstnanců i zaměstnavatelů. Věřím, že tato úprava bude vhodná pro široké skupiny zaměstnanců. Pomůže například lepší flexibilitě práce nebo sladění práce a rodiny,“ uvedl Kaňkovský.

Konzultace se zaměstnavateli
Na dnešním semináři pořádaném poslanec Kaňkovským společně s IKDP a Chartou diverzity byla novela diskutována také se zaměstnavateli.  Zastoupeny byly společnosti napříč segmenty (technologické firmy, výroba, bankovnictví, služby) s celorepublikovou působností. Současně zaměstnavatelé menší, střední i velcí, kteří mají až do 7 tisíc zaměstnanců. Účastníci diskuze se shodli na tom, že legislativní ukotvení je velmi potřebné. Home office už podle nich není jen benefit, ale standardní forma práce.

Nezdanitelné náhrady
Nejčastěji diskutovanou oblastí jsou náhrady poskytované zaměstnavatelem, tedy úhrady nákladů, které zaměstnanec potřebuje pro výkon své práce. Například internet, elektřina nebo telefon. Právní experti i zaměstnavatelé doporučují úhrady nákladů řešit formou paušálu, vypláceným mimo mzdu a nezdanitelnou formou. Podobně jak je tomu u cestovních náhrad a stravného. S doporučením pak počítá i samotná novela.

Home office jako právo zaměstnance i zaměstnavatele
Home office využívají ve standardních podmínkách široké skupiny zaměstnanců: mladí lidé, rodiče nejen malých dětí, lidé s handicapem, zaměstnanci pečující o blízkou osobu, nebo lidé nad 55 let. Práci z domova je proto vhodné legislativně ukotvit jako právo zaměstnance i zaměstnavatele, a to se vzájemným sledováním a stanovením výkonu práce či její kontroly.

Jako ideální se pak jeví režim kombinovaný. Například model 2 až 3 dny v týdnu, který nabízí využití výhod flexibility. Současně pak zaměstnanci i zaměstnavateli umožňuje udržet kontakt mezi sebou, v týmu nebo v celé firmě.

Bezpečnost práce
Důležitou oblastí je ochrana fyzického i duševního zdraví zaměstnanců. Zaměstnavatelé se shodují na nutnosti zajistit svým zaměstnancům nejen technické vybavení jako je telefon, počítač, ale také vhodné ergonomické pomůcky – například židle a podobně.

Právo na vypnutí
Nová úprava počítá také s právem na takzvané „vypnutí.“ Tedy s možností, která zaměstnanci zaručuje klid a volný čas. Dotyčný tak bez postihu od zaměstnavatele nemusí vyřizovat například e-maily v nočních hodinách nebo o víkendech, což pomáhá chránit jeho duševní zdraví a snižovat stres. Toto právo je pak v souladu s evropskou legislativou a Směrnicí Evropského parlamentu a rady z 21. ledna 2021.

 „Dnešní seminář byl důležitý pro ukotvení právní novely a změny Zákoníku práce optikou zaměstnanců i zaměstnavatelů. Narovnání podmínek, stanovení rámce, spravedlivý model, zohledňující zájmy a podmínky obou stran jsou nezbytné pro práci po pandemii. Můžeme začít tím, že původní termín home office nahradíme spojením práce na dálku. Nové označení odpovídá moderní realitě a potřebám lidí na pracovním trhu. Jsem rád, že shodu hledáme napříč segmenty a ve spolupráci. Jen tak se můžeme skutečně efektivně posunout dál a lépe ladit práci i rodinu a mít pružný pracovní trh, který reaguje na životní i pracovní potřeby nás všech,“ dodal předkladatel novely Vít Kaňkovský.